Tišnovské zastupitelstvo na prosincovém zasedání zažilo něco, co by v běžně fungující samosprávě mělo být spíše výjimkou než pravidlem: opozice odmítla dva nejdůležitější dokumenty roku – rozpočet na rok 2026 a Strategický plán 2026–2030.
Rozpočet je technický dokument. Zajišťuje provoz a financování škol a školek, prostředky na sociální služby a péči o seniory, financování městské policie, technických služeb, dotace do sportu, kultury a sociální oblasti, údržbu zeleně, úklid veřejných prostranství a také mnohamilionové investice do majetku města. Většina těchto položek je naprosto základním předpokladem fungování města. A přesto opozice zvedla ruku proti celému rozpočtu. Kvůli jediné věci – výši úvěru. Takový výtka může znít dobře, protože finanční opatrnost působí odpovědně. Ale pokud město nemá žádné zadlužení, dobrý rating, příznivé úvěrové klima v ČR a mimo jiné souhlasné vyjádření finančního výboru, pak tento argument přestává být přesvědčivý. Paradoxem jejich vyjádření je, že úvěr už máme na zastupitelstvu schválený už rok a druhým paradoxem je, že opoziční kolegové schovávali své nesouhlasné vyjádření před svými kolegy v odborných komisích (v komisích vzali rozpočet na vědomí bez připomínek), aby najednou na jednání ZM otočili svůj pohled, argumentaci a závěr. Je samozřejmě legitimní mít jiný názor na to, zda a v jaké výši by si město mělo brát úvěr. Ale odmítnout kvůli tomu celý rozpočet, který je složen z nezpochybnitelných a nutných výdajů na každodenní fungování města, je rozhodnutí, které působí spíše jako politické gesto než jako odpovědná práce s daty a prioritami. Z rozpočtu vybírám několik významých položek a projektů akcí, které stojí za zmínku: dofinancování 2 největších akcí v porevoluční historii města – rekonstrukce náměstí Míru a oprava hotelu Květnice; architektonicko-urbanistická soutěž a projekt městského víceúčelového domu na rohu ulic Riegrova – Drbalova; rekonstrukce ulic Jungmannova-Halouzkova; 2. etapa regenerace sídliště Květnice (ul. Dřínová); rekonstrukce polikliniky; rekonstrukce elektroinstalace ZŠ nám. 28. října; finanční prostředky na mzdy pro nepedagogické pracovníky našich škol; finance na podporu pestrého života ve městě v jednotlivých dotačních oblastech o celkové alokaci cca 8 mil. Kč. a další a další.
Podobná situace nastala u Strategického plánu na období 2026–2030. Na dokumentu více než rok pracovalo vedení města, zastupitelé napříč politickými subjekty, desítky úředníků, zástupci spolků a příspěvkových organizací a více než 600 občanů. Jde o jeden z nejotevřenějších dokumentů, které město kdy připravilo. Jeho cílem je popsat směr, kudy může Tišnov růst a jaké priority sdílíme jako komunita. O to překvapivější bylo, že část opozice dokument nakonec nepodpořila. Jejich argumenty nebyly konkrétní (záznam ze zasedání je na webu města tisnov.cz). Není mým cílem zde rozebírat jednotlivé kapitoly strategického plánu – dokument je veřejně dostupný. Spíše se nabízí otázka, co tím sledují kolegové ze zastupitelstva, kteří jej odmítli. Strategický plán není program koalice. Je to dlouhodobá dohoda o tom, co chceme pro Tišnov jako celek. Paradoxní navíc je, že tito zastupitelé ne že mohli (byli vyzvání), ale měli! pracovat, vytvářet a připomínkovat strategický plán. A druhý paradox, vlastně se opakující: ti zastupitelé, kteří dokument nepodpořili, jsou zároveň členy odborných komisí. Tam výhrady neměli. Na jednání zastupitelstva však ano.
Co z toho plyne? To, že opozice oba dokumenty nepodpořila, není tragédie. Rozdílné názory na tempo, rozsah či financování rozvoje města jsou přirozenou součástí demokratické diskuse. Rozpočet i strategický plán však představují základní rámec, bez něhož se žádné město nemůže dlouhodobě a odpovědně rozvíjet. Oba dokumenty vznikaly otevřeně, za účasti odborníků, zastupitelů i veřejnosti, a dávají Tišnovu jasný směr pro nadcházející roky. Debata o investicích, úvěrech i prioritách je legitimní a potřebná, neměla by však vést k odmítání samotné odpovědnosti rozhodovat. Kritizovat je snadné, nést odpovědnost za konkrétní rozhodnutí už méně – a právě ta je v řízení města nevyhnutelná. Na webu města lze dohledat, že koalice (MOST, SPOLU) tyto rozpočet a strategický plán podpořila, zatímco opozice (ANO, Otevřený Tišnov, Spolky pro Tišnov) nikoliv. Právě v těchto zásadních otázkách bychom měli dokázat překročit politické rozdíly a upřednostnit dlouhodobý zájem města před dílčími postoji.
Martin Sebera, zastupitel za Místní občanský spolek Tišnováků