1) Richarde, mohl by ses, prosím, čtenářům trochu představit?
Je mi 46 let, jsem ženatý, s manželkou vychováváme tři syny ve věku 15-26 let. V roce 2006 jsme se zamilovali do Pejškova, koupili malou chaloupku a po dvou letech dojíždění se rozhodli z rodného Brna odstěhovat. Od roku 2009 jsme občané Tišnova. S Tišnovem mě spojuje spousta vzpomínek z mého působení ve volejbalovém oddílem v Předklášteří.
Celý svůj profesní život se věnuji distribuci v oblasti sportu, v současné době mimo jiné zastávám pozici regionálního managera americké sportovní značky. Díky častému cestování mi moje práce přináší možnost srovnání jak je to u nás a jak to mají „tam venku”.
2) Kandiduješ do zastupitelstva za Místní Občanský Spolek Tišnováků (MOST). Proč letos a proč zrovna MOST?
Dobrá otázka. Upřímně, nedokáži odpovědět jednou větou. Jako předseda osadního výboru jsem byl v posledních letech v blízkém kontaktu se zastupiteli města Tišnov a společně jsme spolu řešili vše, co se Pejškova týká. Před nedávnem jsme zdárně dokončili práce spojené s novým vodovodem a rekonstrukci místní komunikace. Během té doby jsme zjistili, že máme se členy MOSTu velmi podobné názory a vize. A co je pro mě to nejdůležitější, tak si rozumíme i po lidské stránce. A v té době jsem dostal nabídku se k MOSTu připojit. Nikdy jsem nechtěl být členem žádné politické strany, nejsem politik, zároveň mi však není lhostejné, co se děje v mém okolí. Všechny tyto souvislosti jsou vlastně odpovědí na to, proč kandiduji za MOST a proč právě letos.
3) Kde podle Tebe současný Tišnov nejvíc “tlačí bota”?
Spíš bych se na otázku podíval trošku jinak. Co mě osobně přijde nejvíc líto. A to je jakási absence života v centru města. Když srovnám menší města v zahraničí, většinou je centrum opravdu místem pro setkávání. Malé obchůdky, kavárny, cukrárny, vše na jednom místě. Lidé se zde zastaví cestou z práce, posedí, popovídají si. Toto mě v Tišnově chybí a myslím, že by mu to opravdu slušelo. A také se mi nelíbí samotný příjezd do města. Snad by se dalo najít řešení jak tento logistický problém vyřešit. Pokud by se podařilo udělat „vstupní bránu” do centra města hezčí, možná by pak do Tišnova zavítalo i více projíždějících turistů.
4) Co myslíš, že se ve městě v posledních letech naopak povedlo?
Jsem rád za rekonstrukce všech komunikací. Nejsem milovník kočičích hlav. A asi nejvíc jsem rád za nové parkoviště u nádraží. V těchto letních dnech je fajn využívat opravené koupaliště a také se moc těším na zrekonstruované letní kino.
5) Jak vidíš svůj možný přínos pro naše město?
Můj zájem o dění kolem mě určitě pramení z potřeby starat se o Pejškov. Jako předseda osadního výboru jsem v pravidelném kontaktu se svými sousedy, kdy se snažím hledat řešení pro splnění jejich přání a vizí. Díky tomu získávám zkušenosti a širší povědomí o možnostech, jak toho dosáhnout. Nicméně i samotný Tišnov může být lepším prostředím pro komunitní život a to je něco na co bych se chtěl zaměřit.
6) V mládí jsi hrával na poměrně vysoké úrovni volejbal. Jak na to vzpomínáš a sportuješ pořád?
Volejbal byl a stále je mým sportem číslo jedna. Vyrůstal jsem ve Zbrojovce Brno, kde jsem okusil i extraligu. Větší část aktivní kariéry jsem ale strávil ve druhé lize, kde jsem hrál mimo jiné právě za Předkášteří. Zároveň jsem se věnoval plážovému volejbalu, kde se nám celkem dařilo a zahráli jsem si i na několika turnajích světové série. Nyní už máme plážový volejbal už jen jako tréninkový doplněk, ale šestkový stále hrajeme aktivně a snažíme se naše zkušenosti a nadšení pro tento sport předávat našim dětem. Mimo volejbal mám asi nejblíž k cyklistice, ale jinak je pro mě sport koníček číslo jedna obecně.
7) A ještě jedna osobní otázka na závěr – jak jsi trávil letošní dovolenou?
Na maltě. Doslova. Doba si to žádala. V půlce července bylo třeba přivézt vodu do domu z nového vodovodu, s tím byli spojené stavební úpravy, a pod tlakem rostoucích cen energií jsme se rozhodli pro instalaci fotovoltaiky. Ale abych zase netvrdil, že dovolená nebude, tak ji teprve plánujeme, pravděpodobně ale koncem prázdnin, nebo v září. 😊